Duchovní správci Žeravic

1. Tobiáš Vaculík, narodil se v Žeravicích. Duchovním správcem ve svém rodišti byl              od 14. října 1732 - do 5. srpna 1742. čili 9 let 10 měsíců. Jméno jeho je vyryto vespod            na postavci mešního kalicha, bezpochyby kostelu od něho darovaného.

2. František Sukop, rodák z Topolan na Moravě, pobyl v Žeravicích pouze něco přes rok.   Od 28. srpna 1742 - do 9. ledna 1744, čili rok a 4 měsíce.

3. Jakub Bílý. Kde se narodil, je neznámo. Byl zde lokálním kaplanem od 16. ledna 1744        do 20. prosince 1762, tojest 18 roků, 11 měsíců.

4. Matouš Jan Procházka, narozen v Kameníku na Moravě. Duchovním správcem v Žeravicích byl od 30. března 1763 do 28. února 1769. Zemřel zde v Žeravicích ještě v mladém věku      36 let, a pochován jest v kryptě pod kostelem pod kaplí sv. Jana Nepom.

5. Jan Stehlík, rodák z Buchlovic. Po 14tiletém působení v Žeravicích zemřel zde                   na souchotiny, také poměrně ještě mladý, 42 roků. Pohřben jest vedle svého předchůdce pod evangelní stranou oltáře sv. Jana Nepom. dne 25. února 1784.

6. Šimon Hausner od 7. června 1784. do 26. července 1796. Pocházel z Oder ve Slezsku.       R. 1796. byl dosazen na faru do Buchlovic, kde také dne 26. ledna 1831. zemřel.

7. Tomáš Něnička od 7. září 1796. do 14. června 1806. Narozen v Čeložnicích u Kyjova.        Od něho pochází kus farského pole "na zahradě" vedle panského. R. 1806. se stal farářem    v Osvětimanech, kdež zase daroval největší zvon na věži. Zemřel v Osvětimanech              dne 23./3. 1820.

8. Karel Quitt od 16. srpna 1806. do 30. července 1820. Byl krajanem P. Šimona Hausnera, pocházeje rovněž z Oder ve Slezsku. R. 1820. stal se farářem v Osvětimanech, kdež za něho byla postavena fára o jedno poschodí výše. Z Osvětiman dostal se do Staré Vsi, odtud posléze do Určic? Tršic? (názvy obcí s otazníkem v kronice zabělené) , kdež dne 12. května 1843. zemřel.

9. Jan Beyer, narozený v Prostějově, byl dříve kaplanem v Osvětimanech, odkudž dne       24. srpna 1820. ustanoven duchovním správcem v Žeravicích, kdež také po 9ti letech, dne 26. října 1829. zemřel na souchotiny ve věku 47 let. Pochován na hřbitově.

10. Karel Špinka, narodil se r. 1795. v Kroměříži, byl kaplanem v Buchlovicích, a dne              25. prosince 1829. dekretován do Žeravic. Byl prý to kněz velmi zbožný a bezúhonný, pravý otec svých farníků. Že starší lid Žeravský je tak zbožný, to jest jeho památkou, jeho zásluhou. Zemřel zde v Žeravicích dne 18. července 1847. na horečku u věku 51 let. Pochován              na hřbitově blíž kříže. Železný kříž s nečitelným nápisem značí jeho hrob. V úmrtní matrice napsáno o něm, že byl miláčkem duchovenstva i lidu.

11. František Černý nar. roku 1814. v Bilovicích u Prostějova. Vysvěcen r. 1839. Byl kaplanem   v Buchlovicích, pak na Vsetíně, načež se stal vychovatelem hraběte Kurtzrock-Wellingsbüttel. Dne 20. září 1847. ustanoven kurátem v Žeravicích. Za něho se vrchnosť vykoupila od vydržování faráře Žeravského. Jak to výkupné dopadlo, na to Žeravští velmi vzpomínají. Kromě celého zaopatření obilím a pivem dostávál farář druhdy 44 sáh dobrého dříví, které se mu musilo dovésti až do fary. A všecka ta dotace byla r. 1851. zaměněna        za roční plat 300 zl. 50 kr. (!)

V měsíci září 1855. stal se vp. P. Fr. Černý farářem v Osvětimanech, odkudž r. 1878. šel        na odpočinek. Zemřel dne 17. dubna 1894. v Königsstetten u sv. Hyppolita v Rakousích.

12. Ignát Zweck, narozen roku 1825. v Holešově, po svém vysvěcení r. 1849. dostal se           za cooparatora do Buchlovic, po šesti letech pak dne 9. listopadu 1855. ustanoven jest kurátoem v Žeravicích, kamž přibyl dne 4. prosince 1855. Z dosavádních duchovních správců působil on v Žeravicích nejdéle: bezmála 20 roků. Zemřel tu dne 22. března 1875 ochrnutím mozku. Pochován u vchodu do kaple sv. Barbory po levé straně.

Po smrti jeho zůstalo beneficium v Žeravicích téměř 1/2 2 roku neobsazeno. Po onom neblahém vybavení r. 1851. byly příjmy faráře Žeravského tak ztenčeny, že nebylo možno tam někoho za faráře poslati. Žeravice přiděleny k Syrovínu. Až teprv, když obec Žeravská přidala k faře pole u hřbitova, ustanoven kurátem

13. Karel Kráčmar. Tento se narodil ve Štěpánově u Olomouce r. 1845. Po svém vysvěcení     r. 1870. poslán za cooperatora do Buchlovic a dne 28. června 1876. ustanoven kurátem         v Žeravicích. Zde povznesl hlavně místní rolnickou záložnu. Fundační pozemky (vinohrady) prodal a koupil za to fundační louku na Veselsku. Dne 4. listopadu 1885. investován byl        na faru v Buchlovicích, ale místními poměry donucen byl r. 1890. resignovati a přijati beneficium v Ženklavě (Senfileben), na něž byl dne 10. září téhož roku investován. Ale tamnější vlhká a chatrná budova farní zavinila, že jeho neduh - rheuma v nohách - kterým už v Žeravicích trpěl, se častěji a pronikavěji objevoval. Proto P. Karel Kráčmar v září r. 1895. odešel na odpočinek a převzal redakci "Olmüzer-Zeitung" v Olomouci. Koncem ledna r. 1900. přinesli některé liberalní listy zprávu, že chefredaktor P. Karel Kráčmar šílí. Katolické listy vyvracely tu zprávu jako nepravdivou. Ale dne 4. března 1900. sám "Hlas" doznal, že jest to truchlivou pravdou, a že P. Karel Kráčmar dopraven již do blázince ve Šternberku. Prodlel tam do konce května. Dne 5. června viděli jsme ho v Polešovicích zase zdravého a bystrého. V červenci r. 1900. ustanoven duchvoním v městské nemocnici v Prostějově. Zemřel              v Prostějově ve středu dne 12. října 1904. a pochován na tamnějším hřbitově v pátek dne    14. října. Ze Žeravic súčastnila se pohřbu deputace za obec pan starosta Josef Žůrek a radní Jan Glos, za záložnu účetní Rochus Glos, za veteránský spolek předseda Adam Sedláček a člen Cyrill Hradil.

14. Josef Brázdil nar. 1850 v Napajedlách, ordinován r. 1875. Cooperatorem byl ve St. Hrozenkově, na Velehradě a v Buchlovicích. Po odchodu P. Karla Kráčmara stal se administrátorem v Žeravicích a dne 3. března 1886. ustanoven zde farářem. Obnovil chrám Páně, břehy kolem kostela dal srovnati a zahradu proměnil v park. Cesta ke kostelu vydlážděna. To všechno zásluhou jeho zdarma vykonáno. Taktéž ve farní budově provedl důkladné změny. Kuchyň z klenutého pokoje odstraněna a přenešena do protějšího pokoje   s okny na dvůr. Celá fara - hlavně před jenerální visitací r. 1893. zevně i uvnitř opravena. Dne 13. února 1895. investován byl na faru v Osvětimanech.

(následující vepsáno jiným rukopisem) Dne 13. května zemřel v Osvětimanech o 1/4 3. ráno a byl tamtéž za velikého účastenství věřících a 30 kněží dne 16. května 1923. pochován svým spolužákem a druhem od 4. hlavní školy ve Strážnici vldp. Mogrem. Ant. Koblihem, domským farářem      v Olomouci.

15. František Coufal, nar. 12/1 1864. v Čelechovicích u Prostějova, ordinován 5/7 1888. Byl     od 7/8 1888. - až do 4/4 1890. cooperatorem v Osvětimanech, pak od 4/4 1890 - až            do 18. září 1893. administrátorem v Mor. Prusích, pak do 28. dubna 1894. officialem                 v kanceláři k. a. konsistoře v Olomouci. Od 28/4 1894. do 17. července 1895. cooperatorem   v Kojetíně. Farářem v Žeravicích ustanoven dne 17/7. a dne 21. července 1895. v neděli odpoledne při svém příchodu do Žeravic od farníků velmi slavnostně uvítán.

Za něho pořízena nová střecha na farní budově, nové varhany, zjednán nový hlavní oltář         z karrarského mramoru, pokryta věž kostela a pořízeny nové věžní hodiny. Pro churavosť odešel dnem 12. listopadu 1912. na odpočinek a usadil se v Prostějově. Tam zemřel 11/4. 1931.

16. Antonín Kučera, nar. 20/4. 1876 v Kostelci u Štípy. Studium gymnasiální konal na českém gymnasiu v Kroměříži, bohoslovecká v Olomouci, kdež byl 5. července 1900. na kněze vysvěcen. Od 1. srpna do 1. prosince 1900. byl kooperátorem ve Francové Lhotě, odkudž přeložen byl do Osvětiman a tam působil do 12. listopadu 1912. Týž den odejel jako administrator do Žeravic, kdež 1. března 1913 ustanoven farářem. 3/10. 1923 odešel jako farář do Osvětiman jsa zde stále vzpomínán pro milou a snášenlivou povahu. V březnu 1931. jmenován byl místoděkanem.

17. Alois Hanzelka, nar. 27/9. 1891 ve Štramberku. Ordinován r. 1915. Působil jako kooperator v Buchlovicích a ve Spálově. 15./5. 1924 ustanoven farářem. V říjnu 1932. resignoval a            13. prosince 1933. odejel za administratora do Hrabůvky Mor. Ostrava. Odcházející zanechal hluboké brázdy svého blahodárného působení po 9 let. V duchovním a náboženském ohledu mnoho vykonal. Viděti to lze z návštěv farníků při bohoslužbách a při stolu Páně. Chtěje získati mládež pro katolickou věc, horlivě pracoval v katol. omladině. Dobří katolíci jej neradi ztráceli.

18. Jan Horký, nar. 24./12. 1884. ve Vnorovách u Veselí n/M. Studoval v Uh. Hradišti a bohosloví v Olomouci, kdež ordinován 5./7. 1909. Působil jako kaplan v Hovězí, na Vsetíně,    v Moravičanech, v Charvátech, ve Zlámance, jako farář v Hrabůvce (1./10. 1925 - 30/11. 1933.) Od 1. prosince 1933. ustanoven zdejším farářem. (následující zápis je psán jiným rukopisem a barvou inkoustu) Působil zde 29 let, oblíben farníky pro svou milou povahu, často byl v posledních letech nemocen. Zemřel 27. března 1962 v nemocnici v Kyjově po operaci na zauzlení střev. Pohřben v Žeravicích dne 31. března 1962.

19. Vladimír Kodítek, kons. rada a farář v Syrovíně byl ustanoven administratorem exccurendo po + Janu Horkém v Žeravicích.

20. Josef Hulva, arcib. rada a farář v. v. ve Vnorovech, dostal povolení k nastěhování se       na faru v Žeravicích od Jihomor. Krajs. Národ. výboru v Brně ze 20. 4. 1962 č. šk. 428/62. a vypomáhá=vede veřejnou duch. správu v Žeravicích mimo školu. Dne 7.XI. 1968 se odstěhoval na trvalý odpočinek do Strážnice, č. 356.